Mac DeMarco Blues

1092017.png

August the 31st, the last summer day. Wednesday had more than 36 hours and left me with sore muscles and heavy head. Biking to the sea to get rid of the sticky aftertaste of last night. Salty wind, shaky view. Bike is getting stuck in white sand, air is getting colder (uhh, goodbye hot July Berlin nights). Mac Demarco on repeat; failed lovestories chained in a light, easy flow. Rumbling wind is the perfect kind of silence. Clean air and a clean cut between summer and autumn, September starting in few hours.

Poslední den léta. Středeční noc se nečekaně protáhla a spolkla i čtvrteční dopoledne. Navečer po ní zbyla třeštící hlava a unavený nohy, co jenom ztěžka rozpohybují kolo navzdory větru. Vlasy v puse, kymácející se řidítka. Rozmazaný výhled na ocelově šedou vodu a krémový lem podél ní – kola se co chvíli boří do písku. Večerní chlad už dává tušit září, mezi dunami pomalu usychají poslední kvítky. Mac DeMarco zpívá svým uvolněným, trochu lhostejným hlasem o vztazích, co se tak úplně nepovedly a holkách, který byly myšlenkama někde jinde s někým jiným. Sůl a rámus z větru, plandající mikina a hořkosladký, ledabylý blues v pozadí, takhle si chci pamatovat poslední den léta. 

 

 

 

 

 

 

 

 

Posted in See

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

w

Connecting to %s